Vznik hradu Rychmberka souvisí s kolonizací, kterou prováděli v povodí horního a středního toku řeky Kněžny a jejích přítoků rody používající podle nově vybudovaných sídel přídomku z Rychmberka a z Rychnova. Soudě podle erbu (lekno), jsou rody spřízněny s původně moravským rodem z Drnholce. Tento rod přišel do východních Čech v polovině 13.století, kdy jeho příslušníci Vilém a Heřman prováděli kolonizaci kraje na Tiché Orlici.
Hrad Rychmberk byl centrem kolonizovaného území na nejhořejší Kněžně. Jeho zakladatelé podle nového hradu používali přídomku z Rychmberka.
Prvním známým příslušníkem rodu z Rychmberka a snad i zakladatelem hradu byl Vilém, doložený jako svědek v roce 1310. V souvislosti s útokem na Pěčín a Rokytnici v Orlických horách v roce 1318 se připomínají Držislav, Heřman, Oldřich, Ješek a Jeruše z Rychmberka. V roce 1355 v souvislosti s výkonem patronátního práce ke kostelu v Nebeské Rybné se připomínají Heřman, Oldřich a Dobeš z Rychmberka.
Před rokem 1367 získali Rychmberk majitelé sousedního Skuhrova Jan a Vznata ze Skuhrova, příslušníci moravského rodu z Meziříčí, kteří jsou v tomto roce doložení v souvislosti s výkonem patronátního práva ke kostelu v Liberku.
V roce 1387 bratří Jan a Jaroslav z Meziříčí postoupili Rychmberk Půtovi staršímu z Častolovic. Půtův syn Půta mladší se oženil s Annou, kněžnou Osvětimskou. V roce 1396 ji jako věno připadl kromě jiného i hrad Rychmberk – to je první přímá zpráva o něm. Manželé tu často pobývali a po smrti Půty mladšího z Častolovic v roce 1403 si Anna Osvětimská zvolila hrad jako vdovské sídlo. V této době měl na hradě její syn Půta nejmladší z Častolovic svoji bojovou družinu.V době husitské revoluce stála Anna Osvětimská i Půta nejmladší z Častolovic na straně Zikmundově, po roce 1425 hrad oblehli a dobyli východočeští husité. Anna však pravděpodobně udržela hrad i dále.
Po smrti Anny Osvětimské v roce 1440 se hradu za blíže neznámých okolností zmocnil Jan Kolda mladší ze Žampachu a na Náchodě. V roce 1441 dobyla hrad hotovost Hradeckého kraje pod vedením Jetřicha z Miletínka,ale hrad i nadále udržel Jan Kolda.
V roce 1456 získal odúmrť po Anně Osvětimské (její syn Půta nejmladší zemřel již v roce 1435) Jiří z Poděbrad na základě toho, že jeho děd Boček z Kunštátu v roce 1387 získal rychmburské panství spolu s Půtou starším z Častolovic. A poněvadž Jan Kolda nechtěl tento majetek vydat, zasáhl Jiří z Poděbrad proti němu v roce 1457 vojensky a hrad dobyl. Rychmberské panství potom připojil Jiří z Poděbrad ke svému panství litickému. V souvislosti s boji o hrad v polovině 15.století došlo asi k zesílení opevnění hradu na jeho severovýchodní straně.
Po smrti Jiřího z Poděbrad při dělení rodových majetků získal litické panství a „zboží rychmberské“ jeho syn Boček z Kunštátu. Hrad se tehdy vůbec nepřipomíná. Po Bočkovi převzal litické panství další syn Jiřího, Jindřich kníže Müsterberský. Když v roce 1495 prodával toto panství Vilémovi z Pernštejna, připomíná se jako jeho příslušenství i pustý hrad Rychmberk. Naposledy pustý hrad připomíná na litickém panství v roce 1552 .
Po tomto roce mizí veškeré písemné zprávy o hradě, zcela upadlo v zapomenutí i jeho jméno. K tomu přispělo i to, že jméno podhradní vsi se postupně změnilo do podoby Liberk .
Zbytky hradu se staly zdrojem stavebního materiálu a několikrát zde z iniciativy majitelů rychnovského panství, k němuž nakonec místo pustého hradu připadlo, byly hledány poklady (1788, 1800, 1815). To výrazně přispělo k likvidaci pozůstatků hradu. Zásluhu o to, že byla objevena historie neznámé hradní zříceniny, měl historik J.K.Rojek.
Hrad Bergfitového, tj. věžovitého, útočištného, volně stojícího typu, který se stává z jádra a předhradí, leží na ostrožně situované přibližně západovýchodním směrem.
Jádro hradu o rozměrech 83x27 m (síla dochované čelní zdi činí cca 1,5m) bylo z východu, jihu a do jisté míry i západu chráněno parkánovou zdí – situace v západní části je komplikovaná vstupem do hradu, který byl situován do jihozápadní části, a který na severozápadě kontrolovala polo okrouhlá bašta.
Opevnění bylo v nejcitlivějších partiích – např. na severozápadní nároží (na opyši) a v severovýchodním nároží (v místě napojení na vlastní areál hradu) zesíleno krátkými úseky předsunutých valů a příkopů.
Zdroj:
FRÝZEK, Jiří. Liberk a jeho okolí: Liberk 1310-2005. 1. vyd. Liberk: Obec Liberk, 2005
Hrad Rychmberk. © 2003 - 2011 CASTLES.CZ - HRADY, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska. Castels.cz: Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezka [online]. 8.11.2011 [cit. 2014-07-21]. Dostupné z: http://www.castles.cz/hrad-rychmberk/
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
27 | 28 | 29 |
30
|
31
|
1 | 2 |
3 | 4 | 5 |
6
|
7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 |
13
|
14
|
15 | 16 |
17 | 18 | 19 |
20
|
21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 |
27
|
28
|
1 | 2 |
Návštěvnost:
ONLINE:0
DNES:93
TÝDEN:93
CELKEM:788287
Dnes je 10.2.2025
Svátek má Mojmír
Zítra má svátek Božena