Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Rozpočet

Rozpočet

Svátek

Dnes je 26.9.2017

Svátek má Andrea

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Evropský den jazyků

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Aktuální počasí

Počasí dnes:

26. 9. 2017

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky. Denní teploty 15 až 19°C. Noční teploty 9 až 5°C.

Přehrát/Zastavit Další

CZECH POINT

Czech POINT

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

RYCHEMBERK

    Hrad, z něhož se zachovaly jen zbytky terénní konfigurace, stával na ostrohu nad Liberským potokem na západním okraji obce Liberk.

Historie

     Vznik hradu Rychmberka souvisí s kolonizací, kterou prováděli v povodí horního a středního toku řeky Kněžny a jejích přítoků rody používající podle nově vybudovaných sídel přídomku z Rychmberka a z Rychnova. Soudě podle erbu (lekno), jsou rody spřízněny s původně moravským rodem z Drnholce. Tento rod přišel do východních Čech v polovině 13.století, kdy jeho příslušníci Vilém a Heřman prováděli kolonizaci kraje na Tiché Orlici. 

    Hrad Rychmberk byl centrem kolonizovaného území na nejhořejší Kněžně. Jeho zakladatelé podle nového hradu používali přídomku z Rychmberka.

1310  

  Prvním známým příslušníkem rodu z Rychmberka a snad i zakladatelem hradu byl Vilém, doložený jako svědek v roce 1310. V souvislosti s útokem na Pěčín a Rokytnici v Orlických horách v roce 1318 se připomínají Držislav, Heřman, Oldřich, Ješek a Jeruše z Rychmberka. V roce 1355 v souvislosti s výkonem patronátního práce ke kostelu v Nebeské Rybné se připomínají Heřman, Oldřich a Dobeš z Rychmberka.

1367 

Před rokem 1367 získali Rychmberk majitelé sousedního Skuhrova Jan a Vznata ze Skuhrova, příslušníci moravského rodu z Meziříčí, kteří jsou v tomto roce doložení v souvislosti s výkonem patronátního práva ke kostelu v Liberku.

1387 - 1425

V roce 1387 bratří Jan a Jaroslav z Meziříčí postoupili Rychmberk Půtovi staršímu z Častolovic. Půtův syn Půta mladší se oženil s Annou, kněžnou Osvětimskou. V roce 1396 ji jako věno připadl kromě jiného i hrad Rychmberk – to je první přímá zpráva o něm. Manželé tu často pobývali a po smrti Půty mladšího z Častolovic v roce 1403 si Anna Osvětimská zvolila hrad jako vdovské sídlo. V této době měl na hradě její syn Půta nejmladší z Častolovic svoji bojovou družinu.V době husitské revoluce stála Anna Osvětimská i Půta nejmladší z Častolovic na straně Zikmundově, po roce 1425 hrad oblehli a dobyli východočeští husité. Anna však pravděpodobně udržela hrad i dále.

1425 - 1441

Po smrti Anny Osvětimské v roce 1440 se hradu za blíže neznámých okolností zmocnil Jan Kolda mladší ze Žampachu a na Náchodě. V roce 1441 dobyla hrad hotovost Hradeckého kraje pod vedením Jetřicha z Miletínka,ale hrad i nadále udržel Jan Kolda.

1456 - 1457

V roce 1456 získal odúmrť po Anně Osvětimské (její syn Půta nejmladší zemřel již v roce 1435) Jiří z Poděbrad na základě toho, že jeho děd Boček z Kunštátu v roce 1387 získal rychmburské panství spolu s Půtou starším z Častolovic. A poněvadž Jan Kolda nechtěl tento majetek vydat, zasáhl Jiří z Poděbrad proti němu v roce 1457 vojensky a hrad dobyl. Rychmberské panství potom připojil Jiří z Poděbrad ke svému panství litickému. V souvislosti s boji o hrad v polovině 15.století došlo asi k zesílení opevnění hradu na jeho severovýchodní straně.

1471 - 1552

Po smrti Jiřího z Poděbrad při dělení rodových majetků získal litické panství a „zboží rychmberské“ jeho syn Boček z Kunštátu. Hrad se tehdy vůbec nepřipomíná. Po Bočkovi převzal litické panství další syn Jiřího, Jindřich kníže Müsterberský. Když v roce 1495 prodával toto panství Vilémovi z Pernštejna, připomíná se jako jeho příslušenství i pustý hrad Rychmberk. Naposledy pustý hrad připomíná na litickém panství v roce 1552 .

      Po tomto roce mizí veškeré písemné zprávy o hradě, zcela upadlo v zapomenutí i jeho jméno. K tomu přispělo i to, že jméno podhradní vsi se postupně změnilo do podoby Liberk .

1788 - 1815

Zbytky hradu se staly zdrojem stavebního materiálu a několikrát zde z iniciativy majitelů rychnovského panství, k němuž nakonec místo pustého hradu připadlo, byly hledány poklady (1788, 1800, 1815). To výrazně přispělo k likvidaci pozůstatků hradu. Zásluhu o to, že byla objevena historie neznámé hradní zříceniny, měl historik J.K.Rojek.

plánek hraduHRAD

Tvar hradu

Hrad Bergfitového, tj. věžovitého, útočištného, volně stojícího typu, který se stává z jádra a předhradí, leží na ostrožně situované přibližně západovýchodním směrem.

  • Do hradu zle vstoupit po dodnes zřetelné komunikaci procházející po jižním úbočí kopce, která byla kontrolována z příčných valů, využívajících skladních výchozů. Komunikace končí v prostoru mezi hradem a předhradím, kde přechází do severní části hradního příkopu. Jádro hradu je z východu  odděleno od okolního terénu 25m širokým a cca 6,5m hlubokým šíjovým příkopem, jehož kontreskarpová strana – přesněji její vrcholová část – je tvořena skalním výchozem, na který ze severní a jižní strany původně navazovaly příčné hlinité valy.
  • Na severovýchodním konci šíjového příkopu (v jeho nejnižší části) se nachází prohlubeň interpretovaná jako studna. Okolí studny vystupuje ze severovýchodního obrysu hradu a terén byl v této části terasovitě upraven.

Jádro hradu

Jádro hradu o rozměrech 83x27 m (síla dochované čelní zdi činí cca 1,5m) bylo z východu, jihu a do jisté míry i západu chráněno parkánovou zdí – situace v západní části je komplikovaná vstupem do hradu, který byl situován do jihozápadní části, a který na severozápadě kontrolovala polo okrouhlá bašta.

  • Ve středu východní části jádra se nacházel válcovitý ber frit (odhad vnitřního rozměru: cca 30, odhad vnějšího rozměru: 9-10m). v západní části jádra se při severní zdi nacházel (dvouprostorový?) palác o šířce cca 9m (délka nezjištěna) a při jižní zdi přibližně čtverhranný objekt o rozměrech 2x2,5m.
  • Lichoběžníkové předhradí o rozměrech cca 110x27m je dostupné přímo z přístupové komunikace. Z jihu, západu a severu je vymezeno valovým pozůstatkem zděné hradby, stopy po ohraničení (uzavření) předhradí na východní straně dnes nejsou patrny.

Opevnění

Opevnění bylo v nejcitlivějších partiích – např. na severozápadní nároží (na opyši) a v severovýchodním nároží (v místě napojení na vlastní areál hradu) zesíleno krátkými úseky předsunutých valů a příkopů.

  • V západní části předhradí vystupuje skalní suk se základy čtverhranné stavby. Vzhledem k jejímu převýšení nad terén lze předpokládat, že se jednalo o stavbu věžovitého charakteru (odhadované rozměry 9x8m). Tato stavba ještě více posilovala obranyschopnost hradu ze směru do údolí Zlatého potoka a vytváří tak dvoudílnou hradní dispozici. Hrad je pozoruhodný jednak způsobem, jak využívá terénní konfiguraci a jednak přítomností věžového útvaru předhradí, neboť jde o forfikační prvek v době, kdy hrad fungoval, zcela unikátní, respektive se předpokládalo, že se začal používat až pozdějším 15.století. Dispoziční analogie hradu lze hledat v moravském Edelštějnu a Aueršperku.

 

Zdroj:

FRÝZEK, Jiří. Liberk a jeho okolí: Liberk 1310-2005. 1. vyd. Liberk: Obec Liberk, 2005

Hrad Rychmberk. © 2003 - 2011 CASTLES.CZ - HRADY, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska. Castels.cz: Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezka [online]. 8.11.2011 [cit. 2014-07-21]. Dostupné z: http://www.castles.cz/hrad-rychmberk/